Český malíř, narozen 3. března v 1873 Novém Jičíně, zemřel 18. června 1912 v Mnichově. Studium na Škole uměleckých řemesel ve Vídni v ateliéru Rudolfa Ribarze a na AVU v Mnichově u H. Kniera. Uměleckou dráhu zahájil 1903 ve Vídni. Od počátku své výtvarné činnosti se věnoval zejména krajinomalbě. Účastnil se výstavy vídeňského výtvarného spolku Hagenbund, 1904 vystavoval v Olomouci. Po návratu do rodného města se sblížil s malířem Bohumírem Jaroňkem a jeho prostřednictvím začal spolupracovat se Spolkem výtvarných umělců moravských (SVUM). V jeho tvorbě se od té doby často objevovaly motivy z moravského a slezského prostředí. Ve svém malířském projevu syntetizoval vlivy severoněmeckých secesních krajinářů, vídeňského secesního malíře Gustava Klimta i působení kolegů a přátel ze SVUM, čímž se zařadil do širokého proudu středoevropských secesionistů.