Jan Hána (28. října 1927, Dobronice u Bechyně – 20. září 1994, Praha) byl český akademický sochař, profesor a rektor Akademie výtvarných umění. Po střední keramické škole nastoupil na Akademii výtvarných umění v Praze kde v letech 1945–1951 studoval pod vedením profesora Karla Pokorného. V letech 1947–1948 studoval i na Umělecké akademii v Záhřebu. Po studiu se věnoval jak veřejným zakázkám, tak komorní tvorbě. Na Akademii výtvarných umění byl v roce 1983 jmenován profesorem speciálního sochařského ateliéru, o dva roky později rektorem. Funkci rektora vykonával až do roku 1989. Pro svá díla ve veřejném prostoru byl v ČSSR ceněn. Byl laureátem ceny Klementa Gottwalda (1976), nositelem titulu zasloužilý (1977) resp. národní umělec (1984). V roce 1987 mu byl udělen Řád práce. Věnoval se jak sochařské práci spojené s architekturou tak volné lyrické plastice, kterou představovaly především ženské akty. Tento žánr jemu nejbližší vytvářel mimo oficiální zadání a byl v jeho tvorbě sice méně nápadný ale nejplodnější.