Otakar Kubín: Autoportrét, 1913–14
olej na plátně, 61 x 50 cm, cena: 5 952 000 Kč

Nejdražší a nejsledovanější položkou aukce byl nově objevený Autoportrét Otakara Kubína z přelomových let 1913–14, který galerie krátce před aukcí získala ve Francii. Cena startovala na 2,23 milionech, během deset minut trvající dražby však vystoupala až na 5,95 milionu korun, což je třetí nejvyšší částka za dílo tohoto autora na českém trhu. Jde o výjimečnou malbu dobou svého vzniku, námětem i suverénním malířským zpracováním. Jiný Kubínův autoportrét neznáme, ztotožnění portrétovaného se samotným umělcem, které navrhl autor posudku Tomáš Vlček, se však zdá být přesvědčivé.

Ještě výraznější boj než o Kubína se strhl o monumentální (240 na 335 cm) obraz Velká Sfinga v Gíze od německého umělce a mystika Karla Wilhelma Diefenbacha, který byl hlavní postavou loňské výstavy Umělci a proroci v Národní galerii. Z minimálního podání 595 tisíc se cena rychle dostala až na 2,23 milionu korun. To je nový celosvětový rekord za dílo tohoto autora.

S výraznými nárůsty byly draženy i další milionové položky, z nichž většina startovala na statisícových částkách. Zmenšená verze Brožíkova Mistra Jana na koncilu kostnickém se prodala za 3,22 milionu korun, více než dvojnásobek minimálního podání, a stala se tak nejdražší autorovou historickou malbou, druhou nejdražší celkově. Z 223 tisíc na 1,61 milionu vylétla Dívka v kroji od Joži Uprky a z 273 tisíc na 1,32 milionu Tahiťanka od Maxe Kopfa. Pro Uprku šlo o šestý milionový prodej, třetí v letošním roce, pro Kopfa dokonce teprve o druhý.

Karel Wilhelm Diefenbach: Velká Sfinga v Gíze, 1903
olej na plátně, 240 x 335 cm, cena: 2 232 000 Kč

Posledním milionovým obrazem byla Lesní cesta od Julia Mařáka. Komorní krajina z let 1885–89 našla kupce za 1,11 milionu korun, dvojnásobek vyvolávací ceny. Za necelých 199 tisíc korun se prodala ještě Mařákova drobná (11 x 17,5 cm) Krajina s figurální stafáží. Jiné dvě menší autorovy krajiny však zůstaly nevydraženy. Z umění 19. století dále slavila úspěch díla Václava Brožíka (322 tisíc), Augusta Bedřicha Piepenhagena, Hanuše Schwaigera (shodně 347 tisíc), Josefa Ullmanna (273 tisíc) a Otakara Lebedy (248 tisíc korun). Zmínit je třeba také dva obrazy starých mistrů – mariánský obraz v květinovém rámu připsaný Janu Brueghelovi mladšímu (930 tisíc) a Hlavu starce od Petra Brandla (744 tisíc korun).

Stejně bohatá na překvapivé nárůsty byla i kategorie starožitností. Nejdražším kusem se zde stala honosná osmanská šavle z první poloviny 17. století, za kterou vítěz aukce nabídl 4,08 milionu korun, více než trojnásobek minimálního podání. Možná ještě větším úspěchem je však cena 1,36 milionu korun za kubistické trumeau, jehož autorem by mohl být Josef Chochol. Jde o vůbec o nejvyšší cenu za český nábytek dosaženou v aukci. Milionovou hranici dále překonaly dvě párové vázy Gallé, které se dostaly ze 434 tisíc na 1,24 milionu, a francouzský barokní psací sekretář zdobený technikou boulle, který ze stejné vyvolávací ceny vystoupal na 1,11 milionu korun.

Úspěchem je rovněž cena 868 tisíc za bronzové raně gotické aquamanile ve tvaru lva, 508 tisíc za dvoumetrové párové figury světlonošů, 335 tisíc za renesanční kamej ve zlaté montáži nebo 248 tisíc korun za stříbrný cestovní čajový servis. Ve všech uvedených případech konečná cena přesáhla minimální podání dvoj- a vícenásobně. Výčet stotisícových položek tím však zdaleka nekončí.

Nový rekordem českého trhu je cena 310 tisíc korun za habánský džbán s cínovým víkem a vymalovaným letopočtem 1703. Habánský hluboký talíř byl současně vydražen za 223 tisíc a slánka za 174 tisíc korun. Rekordem ve své kategorii je i cena 211 tisíc korun za nástěnnou barokní Müllerovu mapu Čech s barevně vyznačenými jednotlivými kraji.

Tradičně silnou podkategorii starožitností představují hodiny. Nejdražším kusem v nabídce Arthouse Hejtmánek byly kapesní sluneční hodiny vyrobené v Mnichově roku 1589, které se prodaly za 595 tisíc korun, více než dvojnásobek minimálního podání. Za vysoké částky byly dále draženy biedermeierové stojací hodiny (347 tisíc) či stolní kubistické hodiny od Otakara Novotného (136 tisíc korun). Za více než sto tisíc byly draženy ještě například tři další nábytkové kusy, pět položek z kategorie zbraní a dva další párové svícny.

Velice kvalitní byla také nabídka soch. Kolorované bustě Voskovce a Wericha od Otakara Švece jsme se ostatně v květnu věnovali v rubrice „na trhu“. Tato sádrová soška se prodala v novém autorském rekordu za 459 tisíc korun, více než dvojnásobek vyvolávací ceny. Za stejnou částku byla vydražena také dvojice mramorových lvů podle Antonia Canovy. Bojovalo se ale také o Alegorii závisti od římského barokního sochaře Ercolea Ferrata (248 tisíc), Hlavu ženy od Otta Gutfreunda (198 tisíc), Dívku pod závojem od florentského sochaře přelomu 19. a 20. století Cesara Lapiniho (186 tisíc) nebo pozdně gotického Vítězného Krista (136 tisíc korun). Autorským rekordem je cena 149 tisíc za sádrovou sochu České řeky od Karla Dvořáka, jejíž dražba původně startovala na necelých 19 tisících korun.

Josef Chochol (?): Kubistické trumeau, 1912–13
Měkké dřevo, dýhováno, tmavě mořený dub, 78 x 98 x 50 cm, cena: 1 364 000 Kč