Emil Filla: Sedící dívka, 1934 olej na plátně, 60 x 50 cm, cena: 8 197 200 Kč

Nejdražší položkou aukce se stal opakovaně dražený obraz Sedící dívka od Emila Filly. Na jaře 2011 byl neúspěšně nabízen za 6 milionů korun, o rok později se za stejných podmínek prodal za vyvolávací cenu. Nyní tento akt z roku 1934 vystoupal z 6,46 na téměř 8,2 milionu korun.

S půlmilionovým nárůstem se prodal tísnivý bezejmenný olej Františka Janouška z konce 30. let pocházející ze sbírky malíře Zdeňka Sklenáře. Vystoupal na 5,34 milionu, a o deset tisíc korun tak překonal tři roky starý malířův aukční rekord. Nutno dodat, že dosavadní cenové maximum patřilo obrazu, který je přibližně třikrát větší než nyní vydražená malba.

František Janoušek: Bez názvu, kolem 1938 olej na plátně, 50 x 65 cm, cena: 5 340 600 Kč

Podobně těsně, o třicet tisíc, překonal šest let starý rekord Antonína Hudečka obraz Na jezu, který se prodal s nárůstem o čtvrt milionu za konečných 2,61 milionu korun. I toto dílo v minulosti aukcemi již dvakrát prošlo, a to v letech 2010 a 2013. Za vyvolávací cenu 3,1 milionu korun našel kupce obraz Žito od Antonína Slavíčka. Také v tomto případě šlo o opakovaný prodej, před sedmi lety stál tento olej z roku 1908 o třetinu méně.

Úplným nováčkem na trhu byl naopak oboustranný obraz Josefa Čapka Konvalinky/Vesnický hřbitov ze začátku 20. let, který se prodal za 3,35 milionu korun, jeden příhoz nad minimální podání. Geometrizující krajina na zadní straně plátna byla objevena až letos po sejmutí černé přemalby. Poprvé byl obraz veřejnosti představen v dubnu na jarním veletrhu Antique, kde byla jeho cena odhadována na 4,5 až 7 milionů korun.

Josef Čapek: Venkovský hřbitov / Konvalinky, 1921 olej na plátně, 34 x 44 cm, cena: 3 353 400 Kč

Položkou, o kterou se nejvíce bojovalo, se stala koláž Jindřicha Štyrského Stěhovací kabinet, která více než čtyřnásobně předčila vyvolávací cenu. Začínala na částce 298 tisíc a vyšplhala se téměř na 1,4 milionu korun. Jde tak letos již o druhou Štyrského milionovou koláž, rekord v této kategorii nadále patří koláži Marion – Forget me not, která se v roce 2009 prodala za 1,74 milionu korun.

Úspěchem je cena 3,04 milionu korun za obraz Mikuláše Medka Pokus o portrét Wernera von Brauna z roku 1969. Za částky nad tři miliony korun byly dosud draženy jen časnější či výrazně rozměrnější Medkovy práce.

Jindřich Štyrský: Stěhovací kabinet, 1934 koláž na papíře, 40 x 27 cm, cena: 1 366 200 Kč

Ze zahraničních děl milionovou hranici překonaly obrazy Francise Picabii, Andrého Lhota, Bernarda Buffeta a Julese Pascina a kresby Amedea Modiglianiho a Henriho Matisse. Domácí aukční maximum zaznamenal André Lhote, jehož Harlekýn z počátku 30. let našel kupce za 2,55 milionu, a Bernard Buffet, jehož malba Le Phare z roku 1980 se prodala za 2,61 milionu korun. Pro Buffetovo dílo z 80. let je dosažená cena úspěchem i ve světovém kontextu, zde je aukční maximum kolem 27 tisíc eur.

Krajina Francise Picabii z doby kolem roku 1900 se prodala za 1,62 milionu korun, což odpovídá zahraničním cenám. Svůj první úspěch na českém trhu zaznamenal Jules Pascin (Julius Mordechaj Pincas) známý především svými portréty spoře oděných žen. Takový je i obraz Dívka v bílé košilce, který byl vydražen za 1,49 milionu korun.

O českou aukční premiéru šlo i v případě kreseb Amedea Modiglianiho a Henriho Matisse. Obě vystavované a publikované práce, které se na naše území dostaly až v posledních letech, se prodaly s mírnými nárůsty za 2,17 a 1,99 milionu korun. Rekordem domácího trhu je i cena 956 tisíc korun za signovaný a číslovaný sítotisk (13/15) Andyho Warhola Edward Kennedy z roku 1980. Podobná práce se na českém trhu ještě neobjevila, na Slovensku jsou Warholovy grafiky draženy poměrně pravidelně.

André Lhote: Harlekýn, kolem 1930 olej na plátně, 63,8 x 49,6 cm, cena: 2 546 100 Kč

Z malířů přelomu 19. a 20. století se bojovalo o díla Jindřicha Pruchy, Antonína Hudečka či Bohuslava Dvořáka. O Pruchův obraz Z Kameniček (U Filipova) se utkalo několik zájemců na telefonu a jeho cenu navýšili na 708 tisíc korun. Hudečkova Krajina pod Ostašem z roku 1912 se prodala za 360 tisíc a drobný obraz Za humny Bohuslava Dvořáka vystoupal po souboji zájemce v sále a na telefonu z 62 na 174 tisíc korun. Za vyvolávací, ale přesto vysoké ceny byly vydraženy obrazy Karla Špillara (857 tisíc), Otakara Lebedy (435 tisíc) či Gustava Macouna (186 tisíc korun). Z meziválečných krajin se tradičně dobře prodával Otakar Kubín (621 a 472 tisíc) a  zaujal také Slovák Miloš Alexandr Bazovský (460 a 372 tisíc korun).

Dobře se prodala řada děl umění 40. a začátku 50. let, jmenovitě obrazy Josefa Šímy (683 tisíc), Jana Baucha (671 tisíc), Františka Hudečka (621, 323 a 273 tisíc), Václava Zykmunda (608 tisíc), Zdeňka Sklenáře (584 tisíc), Aléna Diviše (216 tisíc), Františka Grosse (137 tisíc) a Bohumíra Matala (161 a 124 tisíc korun). Díla Františka Hudečka a Bohumíra Matala přitom zaznamenala nárůsty v řádu několikanásobků vyvolávacích cen.

Henri Matisse: Nu en buste, 1919–20 tužka na papíře, 43,2 x 26,7 cm, cena: 1 987 200 Kč

Zájem byl i o práce na papíře. Vedle již jmenovaných milionových položek se nejdráže prodaly dva akvarely německých expresionistů Ericha Heckela (919 tisíc) a Christiana Rohlfse (534 tisíc korun). Oba autoři u nás byli nabízeni teprve podruhé a jejich práce se prodaly s důstojnými nárůsty oproti minimálnímu podání. Z českého umění se nejdráže prodala kolorovaná kresba od Toyen, která našla kupce za vyvolávací cenu 323 tisíc korun. Urputně se bojovalo o opakovaně dražený akvarel Fuenterrabia od Bedřicha Feuersteina, který vystoupal z 87 na 310 tisíc korun, více než trojnásobek ceny, za kterou byl prodán v roce 2012. Standardním výsledkem jsou ceny 248 a 223 tisíc za dva kvaše Františka Tichého.

Z poválečného umění dosáhli na solidní částky Jiří John se svými Nerosty (571 tisíc), Květa Válová s olejem Cesta do nebe (224 tisíc) či Libor Fára s asambláží Reliéf 77 (124 tisíc korun). V oblasti současného umění nejvíce zaujal Ivan Exner, jehož malba na dřevě Padlé stromy se prodala za 447 tisíc korun. Novým autorským rekordem je cena 199 tisíc korun za opakovaně dražený obraz Jiřího Anderleho Adam a Eva. Dobré výsledky, ač šlo o minimální podání, zaznamenali Jan Kristofori a Ladislav Maria Wagner (oba 186 tisíc korun). Z umělců mladší generace uspěli ještě Krištof Kintera, Lubomír Typlt nebo Martin Šárovec.