Jan Merta je ročník 1952, generačně však bývá spojován spíše s autory o pět až deset let mladšími, s nimiž se potkal v 80. letech na akademii, kam nastoupil až v osmadvaceti letech.

Je zastupován trojicí galerií Rüdiger Schöttle v Mnichově, Martin Janda ve Vídni a SVIT v Praze. Prvně dvě jmenované jsou pravidelnými účastníky hlavní sekce veletrhu Art Basel.

Galerie hlavního města Prahy do 12. března 2017 hostí jeho obsáhlou výstavu nazvanou Galerie – Lukáš Jasanský a Martin Polák uvádějí Jana Mertu.
 

Jan Merta: Vyvržená insignie, 1993–97,
akryl na plátně, 175 x 310 cm,
cena: 1 112 500 Kč, Prague Auctions 27. 11. 2016

Jen letos se jeho obrazy dražily desetkrát. I drobné malby do třiceti centimetrů běžně dosahují částek převyšujících padesát tisíc korun. Šest z dražených pláten se dostalo minimálně na sto tisíc korun, čtyři z nich přesáhla čtvrt milionu a dvě – dvoumetrový olej Matný soudce (Adolf Loos Apartment and Gallery, 26. 11. 2016) a ještě o pár desítek centimetrů větší Vyvržené insignie vytvořené během let 1993–97 (Prague Auctions, 27. 11. 2016) – pokořila půlmilionovou hranici. Poslední jmenovaný obraz namalovaný akrylem kombinovaným s uhlem vytvořil také nový autorský rekord 1,1 milionu korun.

„I když při malování často přímo čerpám ze vzpomínek nebo osobních zážitků, k tomuto obrazu se žádný můj konkrétní příběh nevztahuje,“ komentuje úspěšné plátno Jan Merta. „Charakterizuje ho spíš taková intuitivní návaznost v řetězci asociací. Není výlučné ve smyslu nějakého mezníku, spíš bych řekl, že se nachází uprostřed určitého procesu a jistým způsobem završuje mou řadu insignií, protože to je téma, které mě přitahuje poměrně dlouho.“ Spodní kresbu uhlem úplně překryla vrstva akrylu, takže teď už není patrná. Původně měla také jinou podobu. Na úplném začátku byly základem kompozice zatočené hlavice biskupských berel, jenže pak autor plátno spontánně otočil a celé ho namaloval vlastně „vzhůru nohama“.
 

Jan Merta: Matný soudce, 1998–2006,
olej na plátně, 221 x 190 cm,
cena: 636 000 Kč, Adolf Loos Apartment and Gallery 26. 11. 2016

Zajímavý je také pohled na Mertovu dražební top 10. V pravém slova smyslu vysoký základ k ní a zároveň dlouhodobý rekord vytvořil galerista Zdeněk Sklenář, který už v roce 2008 koupil jeho rozměrný obraz Základ (aukční dům Sýpka) za 826 tisíc korun. Ten byl překonán právě až letos. Nejnižší příčku desítky dražebně nejúspěšnějších pláten zaujala Podlaha malíře vydražená v roce 2010 v aukční síni Sýpka za 342 tisíc korun. Naprostá většina dosažených výsledků se bez připočtení provize pohybuje z obou stran kolem půl milionu korun. Bez výjimky jde o reprezentativní formáty přesahující jeden a půl metru. Nejstarší z nich je Schránka z roku 1988 (504 tisíc korun, Galerie Kodl, 2015), po ní časově následuje Zelená klenba z let 1991–94 (573 tisíc korun, Prague Auctions, 2008). Všechna ostatní díla vyjma Vyvržených insignií byla dokončena po roce 2000. Už zběžná analýza aukčních výsledků za posledních osm let ukazuje v případě Jana Merty stabilní zájem sběratelů i standardně vysoké dosahované částky. 

„Abych pravdu řekl, osobně aukce moc nesleduji a to, jak si mé obrazy vedou, se většinou dozvídám až z druhé ruky,“ říká k tomu Jan Merta. „Sám do nich své práce nedávám, i když mě o to občas zástupce nějakého aukčního domu požádá. Nepokládal bych to za fér ani vůči svým galeristům,“ doplňuje. „Ostatně, osobně jako objektivnější vnímám právě ceny v galeriích, už proto, že aukce mnohem víc podléhají momentální atmosféře, vrtkavosti nálady dražitelů nebo prostě náhodě. Proto ani nemůžu zpětně utvářet ceny svých obrazů podle aukčních výsledků. Je to pro mě reference, povzbudivá informace, že o moji práci je zájem i mimo galerie, ale v žádném případě není rozhodující.“ Michal Mánek z pražské galerie SVIT, která Mertu na českém trhu zastupuje, hovoří podobně: „Obrazy Jana Merty z 90. let běžně nenabízíme, jednoduše proto, že nejsou. Kdybych ale takovou věc prodával privátně, byla by cena pro kupujícího určitě výhodnější.“
 

Jan Merta: Švýcarské lázně, 1992–2006,
akryl na plátně, 162 x 145 cm,
cena: 528 000 Kč, 1. Art Consulting 9. 6. 2016

Nadstandardní kvalitu Mertova díla mimo jiné dokládá, že už od roku 2003 ho zastupují etablovaní galeristé v zahraničí: Rüdiger Schöttle v Mnichově, Martin Janda ve Vídni a do roku 2015, kdy ukončil své působení na trhu, také Jörg Johnen v Berlíně. Díky nim Merta nejenže pronikl na německý a rakouský trh, ale především se pravidelně účastní prestižních veletrhů, počítaje v to i hlavní sekci švýcarského Art Basel. „Sám jsem byl v Basileji zatím jen v roce 2010 a byla to pro mě tehdy především otázka určitého srovnávání. Když člověk na vlastní oči vidí, že jeho práce obstojí v té největší konkurenci, tak ho to samozřejmě posílí,“ říká. „Je to povzbuzení, ale stvrzením mé práce byl už jen zájem ze strany těchto galeristů, který byl o to cennější, že nešlo o zprostředkovaný kontakt a našli si ke mně cestu sami,“ ozřejmuje Jan Merta. „Jejich důvěra se týká i toho, že mi nechávají volnou ruku, když u nich koncipuji výstavy.“

Smlouvě o exkluzivním zastupování se záměrně vyhýbá. „Takhle mi to naprosto vyhovuje,“ vysvětluje. „Nedostávám se pod tlak galeristů, kteří by na mě mohli mít požadavky ohledně určitého penza prací. Kvůli způsobu, jakým pracuju, musím mít tenhle vztah volnější, svobodný, protože já opravdu nikdy nevím, kdy nějaký obraz dokončím,“ říká s úsměvem jeden ze současných českých nejvýznamnějších malířů, který na svých plátnech běžně pracuje několik let a občas sáhne i do obrazů, jež už visí na výstavě.