Josef Šíma, Ateliér, 1934, olej na plátně, 99 x 144 cm, cena: 28 800 000 Kč

Nového majitel našlo neuvěřitelných 91 procent z nich, přičemž první neprodanou položkou bylo katalogové číslo 80. Aukce dohromady vynesla rekordních 170,6 milionu korun. Za více než milion korun bylo vydraženo 27 obrazů a stotisícovou hranici překonalo dalších 94 položek. Nových mnohamilionových autorských rekordů dosáhla díla Josefa Šímy, Antonína Slavíčka, Maxe Švabinského a Václava Tikala.

Nejdražším dílem aukce byl velkoformátový obraz Ateliér, dílo Josefa Šímy z roku 1934, s vyvolávací cenou 15,6 milionu korun. Byl nabízen jen den po úspěšném prodeji Šímova obrazu Ve čtyři hodiny odpoledne za 22,88 milionu korun, a tak bylo dopředu takřka jasné, že jen u minimálního podání nezůstane. Výsledek však všechny překvapil. Jeden zájemce na telefonu a dva dražitelé přímo v sále cenu tohoto dlouhé roky nezvěstného obrazu vyhnali až na 28,8 milionu korun. Připomeňme, že s výjimkou Františka Kupky a jednoho obrazu od Toyen dílo žádného českého autora dosud hranici 20 milionů korun nepřekonalo. Obraz, stejně jako druhé nejdražší dílo aukčního odpoledne, koupila dražitelka vystupující pod číslem 214.

Antonín Slavíček: Na lavičce, 1899,
syntonos na lepence, 66 x 79 cm, cena: 18 000 000 Kč

Oním druhým nejdražším dílem se stal obraz Antonína Slavíčka Na lavičce, který jsme představovali v listopadovém Na trhu. Reprezentativní ukázka Slavíčkova mistrovství, jaká se v aukci dosud neobjevila, se z vyvolávací ceny 3,6 milionu prakticky na jeden zátah dostala až na 18 milionů korun. Tempo dražby neurčovaly jednotlivé příhozy váhajících dražitelů, ale jen rychlost, s jakou licitátor dokázal odříkat postupně rostoucí řadu čísel. Přihazovalo se po statisících a krátké pauzy si licitátor dopřával vždy jen při překročení dalšího milionu.

Dosažená cena je nejen Slavíčkovým autorským maximem, ale současně také nejvyšší cenou v kategorii umění 19. století. Dosud tento titul patřil Jakubu Schikanederovi a jeho rozměrnému plátnu Kontemplace z roku 1893, které se před šesti lety prodalo z 9,7 milionu korun. Stávající rekord Václava Brožíka má hodnotu necelé 4 miliony korun a ceny ostatních autorů 19. století jsou ještě výrazně nižší. Dá se očekávat, že takto výrazný prodej napomůže růstu cen v celém tomto segmentu.

Max Švabinský:
Splynutí duší, 1895–96,
olej na plátně, 80 x 60 cm,
cena: 9 480 000 Kč

Slavíčkově obrazu krátce předcházela dražba Švabinského Splynutí duší z let 1895–96, tedy nově objevené varianty jednoho z nejslavnějších malířových obrazů, která byla dosud známa pouze z jedné historické fotografie z autorova ateliéru. Z vyvolávací ceny 3,6 milion jej několik odhodlaných dražitelů vytáhlo až na 9,48 milionu korun.

O nový rekord Václava Tikala se postaral jeho možná vůbec nejslavnější obraz, Skály hostí z roku 1946. Mnohokrát vystavované a publikované dílo, které se mimo jiné objevuje na titulní straně malířovy monografie, pochází ze sbírky Vratislava Effenbergera. Z vyvolávací ceny 3,6 milionu se rychle dostal až na 6,6 milionu korun, což je téměř o 2,3 milionu víc, než bylo dosavadní Tikalovo maximum.

Když zůstaneme u autorských rekordů, je třeba na dalším místě jmenovat Zdeňka Buriana a jeho olej Návrat z rybolovu ze 40. let. Srovnatelné dílo se v aukci dosud neobjevilo, nárůst ze 300 tisíc až na 2,58 milionu korun byl přesto překvapivý. Dalšími rekordy, byť již ne tak nečekanými, je 456 tisíc za obraz Park Cité v Paříži od Miloslava Holého, 768 tisíc za zimní krajinu od Romana Havelky nebo 540 tisíc za Majákovou loď z roku 1962 Jitky Kolínské.

Václav Tikal: Skály hostí, 1946,
olej na plátně, 90 x 70 cm,
cena: 6 600 000 Kč

Z milionových prodejů zmiňme alespoň ty nejdražší. Poválečný obraz od Toyen Odraz odlivu našel kupce s výrazným nárůstem za 10,92 milionu korun. Na trh se vrátil po sedmi letech a jeho cena se za tu dobu více než zdvojnásobila. Z klasické moderny v seznamu milionových položek dále najdeme díla Josefa Čapka (7,32 milionu), Emila Filly (5 a 2,5 milionu), Františka Janouška (4,56 a 3,36 milionu), Jana Zrzavého (2,82 milionu), Václava Špály (1,56 a 1,18 milionu korun). Z poválečného umění to byly dva obrazy od Kamila Lhotáka (1,68 a 1,5 milionu) a dvě rozměrná plátna Mikuláše Medka (3,54 a 1,56 milionu korun).

Několika zajímavými díly byli v nabídce zastoupeni také slovenští a zahraniční autoři. Nejdráže, byť šlo jen o vyvolávací cenu se prodal obraz Podzim od Miloše Alexandra Bazovského. Vítěz aukce za něj nabídl 2,28 milionu korun. Za 1,2 milionu korun se prodal raný obraz Žena s kytarou a kostelem od Endreje Nemese. Zahraniční umění reprezentovali André Derain (1,92 milionu), Maurice Vlaminck (1,68 milionu) a kresbou ženského aktu také Pierre-Auguste Renoir (420 tisíc korun).

Zdeněk Burian: Návrat z rybolovou, 1940–49,
olej na plátně, 70 x 100 cm, cena: 2 580 000 Kč

Z umění 19. století se vedle již zmiňovaných obrazů Antonína Slavíčka a Maxe Švabinského dobře prodaly také práce Jana Preislera (4,44 milionu), Hugo Ullika (1,38 milionu), Maxe Haushofera (1,38 a 1,1 milionu), Hanuše Schwaigera (720 tisíc) či Antonína Chittussiho (492 a 420 tisíc).

Kategorie poválečného umění nabídla řadu zajímavých děl ve středním cenovém pásmu. Mezi nejzajímavější položky patřily jeden z Gehinnomů Roberta Piesena a obraz Svatební košile od Aléna Diviše. Oba se prodaly s výraznými nárůsty za 864 a 840 tisíc korun. Od Piesena zaujala i raná Dívka před zrcadlem, která vystoupala z 420 na 720 tisíc korun.

Z prací na papíře se nejvíce bojovalo o akvarel Tři králové od Jiřho Trnky. Z minimálního podání 240 tisíc se dostal až na 648 tisíc korun. Úspěchem je také cena 444 tisíc korun za Bárky v přístavu Jana Zrzavého nebo stejná částka za abstrkatní krajinu Josefa Šímy z konce 20. let. Nejvíce však překvapil Theodor Pištěk, když jeho serigrafie Farewell z roku 2013 vystoupala z 40 na 250 tisíc korun. Stalo se tak ale v rámci úvodní charitativní aukce ve prospěch Centra Paraple, která dohromady vynesla téměř 900 tisíc korun.