Ceny umění pokračují v růstu. Po loňském rekordním roce, kdy ceny pěti procent nejdražších položek vzrostly v průměru o 8 procent a průměrná cena ostatních vydražených děl a artefaktů poskočila dokonce o 17 procent, se v letošním prvním pololetí průměrná cena na sálových aukcích meziročně zvedla o 9 procent. U pětiny nejdražších položek rostly letos ceny dvouciferným tempem. (Přečtěte si analýzu aukčních výsledků v letošním prvním pololetí v článku Trh s uměním lehce přibrzdil)

Jedině tři nejdražší letos vydražená díla nedokázala navázat na loňské nadprůměrně vysoké hodnoty. Zatímco loňský jarní a nakonec i celoroční rekord v podobě prodeje Staropražského motivu od Bohumila Kubišty posunul cenovou laťku až na 123,6 milionu korun, letos nejdražší dílo Puis, plus tard od Toyen skončilo těsně pod 40 miliony korun. (Podívejte se na TOP 10 nejdražších děl letošního prvního pololetí)

Ceny nejdražších děl na českém aukčním trhu už jsou za přijatelnou hranicí, takovou hodnotu umění nemá.
(nesouhlas vs. souhlas s výrokem v procentech)

Sběratelé a experti, oslovení v letošním průzkumu J&T Banka Art Report, jsou rozpolcení v názoru, jestli jsou ceny nejdražších děl na českém aukčním trhu už za přijatelnou hranicí. Mezi sběrateli lehce převládá názor, že nejdražší aukční položky se zatím cenově ze řetězu neutrhly. S tím souhlasí 46 procent z nich. Ovšem 44 procent sběratelů je přesvědčeno o opaku. Podle nich nejdražší obrazy, v perspektivě loňských rekordních prodejů, hodnotu vysokých desítek milionů korun spíše nemají. Podobně půl na půl jsou rozdělení také experti. Jen mezi obchodníky nadpoloviční většina (55 %) tvrdí, že nejdražší vydražená díla předražená nejsou.

Investoři ženou ceny vzhůru

Za překotný cenový růst nejen mezi nejdražšími položkami mohou podle sběratelů, expertů i obchodníků noví kupující, kteří na umění nahlížejí pouze jako na investici, aniž by měli k umění jakýkoliv vztah. Ve všech skupinách s touto hypotézou souhlasí přes 70 procent respondentů.
Vliv nových kupců na trh je logický. Český aukční trh je poměrně malý. Investiční potenciál má zhruba 1500 prodávaných položek za rok. Nad milion korun se vyšplhá ročně přes dvě stovky obrazů. Pokud o těchto několik položek na aukcích začne soupeřit více lidí, kteří navíc mají k dispozici dostatek prostředků, je výsledkem rostoucí konečná cena.

Ceny umění na aukcích raketově rostou jen kvůli investorům, kteří umění kupují jako finanční aktivum, aniž by k uměleckým dílů měli jakýkoliv vztah
(nesouhlas vs. souhlas s výrokem v procentech)

Jedním z důvodů vyššího zájmu investorů o nákup umění byla loni vysoká inflace. Je pravděpodobné, že tento trend pokračuje do určité míry i letos. Aktéři na trhu se ovšem nedomnívají, že po poklesu inflace zpět do jednociferných hodnot opadne také zájem o nákup uměleckých děl. Mezi sběrateli a experty tomuto scénáři nevěří 63, resp. 64 procent respondentů. Mezi prodejci poklesu zájmu o umění po snížení inflace nevěří 55 procent respondentů, ovšem 44 procent obchodníků očekává, že by naopak zájem o umění mohl s klesající inflací uvadat.

Až nynější vysoká inflace klesne na úroveň kolem 2 procent,
klesne i zájem o nákup uměleckých děl.
(nesouhlas vs. souhlas s výrokem v procentech)

Na ceny umění by případný odliv investorů neměl mít výrazný vliv. Lze čekat zpomalení cenového růstu, když na trhu ubude zájemců, případně se může lehce zhoršit prodejní úspěšnost aukcí. Propad nebo krizi tuzemského trhu s uměním by ovšem odchod investorů způsobit neměl. Dlouhodobě má trh s uměním tendenci růst s tím, jak bohatne celá společnost. (O umění jako investici čtětě více v článku Sběratelé nejvíce věří poválečnému umění)

NFT v Česku netáhne

Odvětví NFT, neboli zápisu o vlastnictví uměleckého díla v digitální podobě v databázi blockchain, loni zažilo celosvětový propad. Trh ovlivnily nejen kauzy spojené s pádem kryptoměnových burz, ale také informace o několika hromadných krádežích NFT uměleckých děl.

Po loňském vývoji trhu s NFT už nemá význam do těchto uměleckých děl investovat.
(nesouhlas vs. souhlas s výrokem v procentech)

Mezi českými sběrateli povědomí o NFT ve srovnání s loňským rokem vzrostlo. O NFT už někdy slyšelo 55 procent respondentů. Mezi experty a obchodníky povědomí o NFT překročilo 60procentní hranici. Pro více dvě třetiny sběratelů a vlastníků, kteří znají NFT, je ovšem tento nástroj nezajímavý. Další čtvrtina stále vyčkává, jak se bude trh s tímto digitálním nástrojem vyvíjet. Mezi experty vidí v NFT budoucnost trhu s uměním 16 procent respondentů. Svým klientům nákup NFT doporučuje jen pět procent obchodníků. 

Na smysl investic do NFT po loňském vývoji na trhu nemá názor přes 40 procent sběratelů, expertů i prodejců. Zřejmě je tento nový trh stále příliš nepředvídatelný, aby bylo možné se k jeho budoucnosti smysluplně vyjádřit. Mezi respondenty z řad sběratelů a expertů, kteří se k významu investic do NFT vyjádřili, převládá skepse a považují tento trh za mrtvý. Relativní důvěru v trh s NFT vyjadřují jen obchodníci.

Strach z falz přetrvává

Největším problémem českého trhu s uměním zůstává přítomnost falz. Myslí si to jak sběratelé, tak experti a prodejci umění. Na škále od 1 do 5, kdy 5 znamená největší úskalí trhu, dostala přítomnost falz průměrnou známku v jednotlivých skupinách od 3,7 do 3,94. 

Hodnocení úskalí transparentnosti českého trhu s uměním
(průměrná známka na škále 1–5, 1 = nejmenší, 5 = největší )

Podle některých odhadů se na trhu s uměním může vyskytovat od 30 do 50 procent padělků. Na trhu se v minulosti objevila řada padělků obrazů Jana Zrzavého, ale také zástupců klasické moderny, známé jsou kauzy padělků obrazů otce a syna Pravoslava a Jana Kotíkových. 

Z hodnocení sběratelů, kteří se průzkumu J&T Banka Art Report zúčastnili, je vidět, že citlivější na přítomnost falz na trhu jsou ti, kteří kupují díla meziválečných a poválečných autorů. Naopak mezi sběrateli děl současných umělců je hodnocení přítomnosti falz na trhu relativně méně problematické, ale i podle nich jde o nejvážnější problém tuzemského trhu. Citlivější na problematiku falz jsou sběratelé, kteří navazují na rodinou sběratelskou tradici, kteří se pravděpodobně s padělky sami nebo zprostředkovaně přes své předky již setkali. Falz se také více bojí sběratelé, kteří se sbírání věnují tři až pět let.

Druhým nejzávažnějším problémem trhu podle sběratelů zůstává stejně jako v loňském Art Reportu nejasná provenience děl na trhu s průměrnou známkou 3,37. Experti jako druhé největší úskalí trhu hodnotí stejně jako v loňském průzkumu nedostatečné napojení na zahraniční trh s uměním. Obchodníkům vadí nedostatek odborníků.