Na nedělní aukci Galerie Kodl si na své přijdou především milovníci osvědčeného českého umění předchozích sto padesáti let. O zajímavý přesah k francouzské tvorbě se postará několik menších ukázek od velkých jmen konce předminulého století.

Reportážní fotografie z dobového tisku o první aukci výtvarného umění v novém "obchodním" formátu. Konala se v paláci Žofín na Slovanském ostrově a utržila v součtu kolem 400 tisíc korun. Zdroj: Galerie Kodl, Artplus

Aukční síň se svou listopadovou akcí ohlíží také za pětatřicetiletým výročím „revolučních“ událostí v obchodu s uměním, jež v říjnu 1989 podnítily novou představu o československém, později českém, byznysu s výtvarnými díly. O dobrodružných začátcích postkomunistického aukčního podnikání jsme psali již dříve.

O pozici katalogově nejdražší položky se dělí dva obrazy, nadmíru odlišné jak formátem, tak stylovým výrazem. Na špici nadcházející přehlídky se usídlily drobná figurální kompozice Spící Mette od Paula Gauguina a téměř třímetrová světelná abstrakce Země od Josefa Šímy. Obě mají nastavenu vyvolávací cenu nad 10 milionů korun, jako jediné dvě položky dne, a prodejní odhad kolem 20 milionů (plus 20% provize).

Josef Šíma: Země, 1960,
olej na plátně, 175 x 285 cm,
Galerie Kodl 24. 11. 2024
vyvolávací cena: 10 000 000 Kč (+ 20% provize)

Jak připomíná aukční katalog, Šíma se větším formátům nevyhýbal, suverénně je zaplňoval  svými osobitými vizemi o roli hmoty a světla, o vztahu viditelné a cítěné reality. Panoramatickou Krajinu (106 x 304 cm, dnes NG v Praze) se vznášejícími se přírodními útvary vytvořil v roce 1931 ještě se surrealistickým nádechem, o třicet let mladší Země (Terre) už hovoří zcela abstrahovaným jazykem. Obraz spadá do Šímova pozdního období, v roce vzniku byl vystaven v pařížské galerii Paula Facchettiho, specialisty na umění lyrické abstrakce a informelu 50. a 60. let, a později také na dalších autorových retrospektivách. Vyvolávací cena je zaokrouhlena na 12 milionů korun vč. provize a již tato suma by monumentální Zemi vynesla do první desítky v rámci Šímova tuzemského dražebního žebříčku vůbec.

Databáze evidují již osm prodejů nad desetimilionovou hranici, další dva nad dvacet a jeden dokonce nad třicet milionů korun (vše vč. provize). V neděli by si pořadatelé představovali finální kladívkový příklep mezi 15 až 35 miliony korun, tedy konečnou částku mezi 18 až 42 miliony vč. provize, čímž by bezpochyby přepsali přinejměnším letošní Šímovy výsledkové tabulky. Prvenství pro rok 2024 si zatím drží středně velká Modrá krajina – světlo 1 za více než 10 milionů korun z dubna u společnosti Adolf Loos Apartment and Gallery.

Paul Gauguin: Mette spící na sofa, asi 1875,  
olej na plátně, 24,5 x 33 cm,
Galerie Kodl 24. 11. 2024
vyvolávací cena: 12 000 000 Kč (+ 20% provize)

Velmi vysoko v rámci celosvětového srovnání letošní sezóny míří i Gauguinova podobizna odpočívající manželky Mette. Minulý měsíc uspěl u pařížských Sotheby's zajímavý Gauguinů oboustranný obraz Pissarrova zahrada (Le Jardin de Pissarro, quai du Pothuis à Pontoise - Deux esquisses d'autoportrait), také ještě z evropského období slavného malíře, když utržila téměř 1,7 milionu eur – jen pro připomenutí, Gauguinovy nejžádanější obrazy z jeho tahitského domova se běžně draží za desítky (až stovku) milionů dolarů/eur. S vyvolávací cenou 14,4 milionu korun a odhadovaným prodejem mezi 18 až 24 miliony korun by Mette spící na sofa aspirovala na druhý nejvyšší Gauguinův prodej roku 2024.

Jemnou procítěnou malbu své pětadvacetileté manželky Mette Sophie Gad, původem z Dánska, zasadil Gauguin do kulis jejich nového bydliště na Rue de Chaillot v Paříži. O necelých deset let později obraz odprodal svému známému panu Haslauerovi z Rouenu, neboť se s rodinou, čítající tehdy již pět dětí, stěhoval do Kodaně. Na novodobém veřejném trhu se Spící Mette objevila poprvé v roce 1992, v Londýně, a nejnověji před dvaadvaceti lety tamtéž, u Christie's. Zakončila na částce téměř 180 tisíc liber, po orientačním přepočtu dle tehdejšího kurzu na asi 8,7 milionech korun.

V tuzemsku měl Paul Gauguin až doposud jen velmi okrajové dražební portfolio. Ke koupi byly zatím pouze soubory jeho dřevořezů za nižší desítky tisíc korun, jako například před šestnácti lety v Dorotheu (o zajímavém osudu Gauguinových štočků objevených Milanem Rastislavem Štefánikem na Tahiti pojednávala například výstava v Národní galerii v Praze).

Jakub Schikaneder: Tiché moře, 1922-24,
olej na plátně, 100 x 130 cm,
Galerie Kodl 24. 11. 2024
vyvolávací cena: 6 000 000 Kč (+ 20% provize)

Segmentu umění dlouhého 19. století věnuje Galerie Kodl opravdu důstojný prostor, v čele s nabídkou hned tří děl od Jakuba Schikanedera. Učebnicový klasik českého výtvarného umění nebývá na aukcích tak četně zastoupen, jak by se z jeho proslulosti mohlo zdát. Za předchozí dvě dekády prošlo tuzemským trhem asi 120 autorových děl, z nichž přibližně tři čtvrtiny našly nového majitele. Letošní sezóna je co do počtu Schikanederových položek nevídaná, zatím se jich nabízelo minimálně jedenáct, nicméně finančním obratem za období leden až polovina listopadu spíše zaostává. Pohybuje se kolem 16,5 milionu korun vč. provize.

K důstojnější oslavě malířova stého výročí úmrtí by sběratelé mohli přispět například oceněním většího nokturna Tiché moře z jeho závěrečné tvůrčí etapy. Plátno s charakteristickými motivy skalního masivu v Severním moři, osvíceného měsíčním svitem a kontrastujícím se subtilní ženskou postavou, namaloval sedmdesátník Schikaneder jako reminiscenci na ještě nedávno nezpochybnitelné hodnoty tradiční evropské malby. Po téměř sto letech od zrodu, konkrétně v únoru 2021, si mohli malířovi obdivovatelé všimnout Tichého či Klidného moře (Calm See. Nocturno) u americké galerie Freeman's Art ve Filadelfii. V on-line aukci se prodalo za více než 346 tisíc dolarů (asi 7,4 milionu korun). Současný aukční katalog uvádí jako momentální provenienci obrazu kvalitní a unikátní porevoluční sbírku.

Nezmění-li vyvolávací matematiku právě probíhající limitace, Schikanederova marína by měla zahajovat na 7,2 milionech korun. Uvažovaný prodej mezi 9,6 až 14,4 miliony korun by se téměř vyrovnal letošnímu autorskému maximu, z dubna u téhož dražebníka. Schikanederova Ulice v zimě se v rámci jarní přehlídky na Žofíně blýskla cenovkou přes 15,3 milionu korun (vše vč. provize).

Jakub Schikaneder: Podzimní červánky, kolem 1910,
olej na plátně, 89 x 118 cm,
Galerie Kodl 24. 11. 2024
vyvolávací cena: 6 000 000 Kč (+ 20% provize)

Druhou malířovu ukázku, a v souhrnu pátou nejdražší položku nedělní aukce, představuje plátno Podzimní červánky. Náladová souhra horizontálních a vertikálních linií se koupe v podvečerním světle velmi vysokého horizontu a do sebe ponořená dívka v bílých šatech rozehrává divákovu představivost o jejím příběhu. Bohatá prodejní historie obrazu se datuje od roku 2013, kdy jej Galerie Kodl nabídla za 3,6 milionu korun. Patrně při této příležitosti bylo plátno zrestaurováno a nově napnuto, neboť katalog se zmiňoval o uložení malby po dobu druhé světové války. Před jedenácti lety vydal kupec za Podzimní červánky přes 6,1 milionu korun. Jen o pár set tisíc výše pak startoval jejich druhý prodej, před pěti lety u téže společnosti, a zakončil na částce těsně nad 8,5 miliony korun.

Nyní pořadatelé z Galerie Kodl očekávají obdobná čísla: katalogová vyvolávací cena je určena na 7,2 milionu korun a dosažená by se mohla pohybovat mezi 8,4 až 12 miliony korun (vše vč. provize). Jen pro zajímavost, dražený obraz se mihl v nedávném výpravném dokudramatu s názvem Schikaneder, který natočila Česká televize.

Nejméně typickým „Schikanederem“ z aktuální nabídky bude menší Zahrada z konce 80. let. Téměř introspektivní pohled do sadu s pověšeným prádlem je součástí nepočetného souboru zahradních zákoutí, jehož další příspěvek bude mít pod kladívkem i aukční síň European Arts, v sobotu 23. listopadu (Zahrada za 1,86 milionu korun). U Galerie Kodl se bude startovat na 480 tisících korunách a finální příhozy by se podle odhadů mohly vyšplhat až na dvoj- či trojnásobek této částky (vše vč. provize).

Alfons Mucha: Dívka, 1917,
olej na plátně, 53 x 39 cm
Galerie Kodl 24. 11. 2024
vyvolávací cena: 4 000 000 Kč  (+ 20% provize) 

Příslibem stát se letošním nejdražším Muchou disponuje středně velké plátno Dívka z roku 1917, neboť momentálním top autorským prodejem pro rok 2024 je drobnější Portrét dívky z dubna u European Arts. Před sedmi měsíci jej sběratelé ohodnotili na necelých 4,4 milionu korun. I jediný příhoz by v neděli představované slovanské múze s folklorní ornamentikou vynesl pozici jedničky této sezóny, startuje totiž na částce 4,8 milionu korun. Pokud by vyšel pořadatelský prodejní odhad mezi 6 až 9,6 miliony korun, šlo by o zajímavé zhodnocení pro současného vlastníka obrazu. Před dvěma a půl lety za něj zaplatil také u Galerie Kodl přes 6,2 miliony korun (vše vč. provize).

Václav Brožík: Karel IV. a Cola di Rienzo, 1898,
olej na plátně, 115 x 178 cm,
Galerie Kodl 24. 11. 2024
vyvolávací cena: 1 500 000 Kč  (+ 20% provize)

Jako tradičně má u Galerie Kodl své místo i tvorba Václava Brožíka, tentokrát po jednom zástupci jeho historického a venkovského žánru. Za vyšší cenu, 1,8 milionu korun, se bude pozítří vyvolávat méně známé plátno s názvem Karel IV. a Cola di Rienzo. V katalogu se pořadatelé pokusili zmapovat genezi díla z roku 1898, od kresebných studií po dnes nezvěstné stejnojmenné varianty. Aktuálně dražená kompozice je dle nich ta největší (115 x 178 cm) a definitivní. Brožíkovo mistrovství historických výjevů vždy spočívalo v přesvědčivé kompozici, scénickém napětí či naladění dobové atmosféry a nejinak je tomu i v případě události z poloviny 14. století. Příběh o doloženém setkání Karla IV. s římským politicko-náboženským blouznivcem Nicolou di Lorenzo, zkráceně Colou di Rienzo (1313-1354), čerpal malíř patrně z Palackého Dějin.

Výjev zachycuje některý z červnových dnů roku 1350, kdy italský samozvaný tribun lidu a senátor přijel do Prahy a byl přijat českým a římsko-německým králem Karlem IV. Tou dobou měl prostý, ale vzdělaný Cola di Rienzo za sebou divoké eskapády v rámci pokusu o republikánské vzbouření, mocenské boje s římskou nobilitou nebo osobní konfrontace s papežem, toho času sídlícím v Avignonu. Na Pražském hradě se objevil jako vyslanec radikální mesiášské sekty fraticelliů, inkognito, neboť byl již několik let uvržen do klatby. Karlu IV. se Rienzo nabídl jako pomocník a rádce v jeho budoucí kariéře římského císaře, což podpořil mnoha spirituálně laděnými proticírkevními výroky. Panovník jej vyslechl a obratem rozkázal uvěznit v Bílé věži. V září pak italského „aktivistu“ nechal přesunout k dalšímu trestu do Roudnice nad Labem, pod kuratelu arcibiskupa Arnošta z Pardubic. Tam zůstal Cola di Rienzo dva roky, než si jej papežská administrativa vymohla zpět. V říjnu 1354 byl v reakci na své extrémní „reformy“ zabit rozzuřeným davem. Vysněné Karlovy korunovace římským císařem se o půl roku nedožil (proběhla 5. dubna 1355).

Brožík si k obrazové kompozici vybral okamžik Karlova rozhodnutí a samotného zatýkání, vpravo sedící Arnošt z Pardubic měl pak anticipovat další události Rienzovy výpravy do Čech. Odhadní prodejní cena kolem 2,4 až 4,2 milionu korun přibližně odpovídá momentálně nejdražším historickým malbám na trhu, na čele s proslulou ikonografií Tu, felix Austria, nube! z před pěti let u European Arts, za necelých 4,9 milionu korun. Brožíkovu vlažnou sezónu s dosavadním obratem kolem 750 tisíc korun by mohla rozčeřit ještě například bukolická scenérie Na pastvě za startovních 840 tisíc korun (vše vč. provize).

Luděk Marold: Voltairovo nábřeží v Paříži, dedikace 1898,
olej na plátně, 63 x 45 cm,
Galerie Kodl 24. 11. 2024
vyvolávací cena: 700 000 Kč  (+ 20% provize)

Ke slibnému výsledku by mohl mít našlápnuto i všestranný výtvarník Luděk Marold, jehož malby jsou na trhu celkem raritní. Za posledních deset let se v nabídce vyskytlo jen něco přes tři desítky položek, na rozdíl od kreseb, kterých bylo k mání asi pětinásobek. Pozítří nabízený olej na plátně Voltairovo nábřeží v Paříži pochází z autorova francouzského pobytu, dedikace s datací 1898 je připojena až následně.

Virtuózně zachycená atmosféra seinské promenády plné bukinistů a jejich zákazníků jistě snese na Maroldovy poměry vysokou vyvolávací cenu, 840 tisíc korun, dokonce druhou nejvyšší v autorově dražebním curriculu vůbec. Pořadatelský odhad šplhá až k 1,2 milionu korun, čímž by se téměř vyrovnal jeho letitý aukční rekord za lechtivý Polibek u Arthouse Hejtmánek (1,24 milionu korun). Nicméně jakákoli realizovaná prodejní cena Maroldova obrazu by současného majitele měla potěšit. Před necelým rokem, v prosinci 2023, jej totiž pořídil za 610 tisíc korun u Aukčního domu Zezula, ještě jako neidentifikovaný výjev Paříž (Studie).