Klenot rakouské malby 19. století: Marie Egner
Adolf Loos Apartment and Gallery 4. 12. 2022
Text Koucká Tereza
| Foto
Adolf Loos Apartment & Gallery
| Datum 01.12.2022
Povětšinou velmi kvalitní práce rakouské malířky Marie Egner (1850–1940) nejsou v Česku příliš známé a na uměleckém trhu se objevují naprosto ojediněle. Vedle krajinomaleb, které zdokonalovala dlouhodobými pobyty v plenéru, byla Marii Egner vlastní také zátiší, především malba květin, v níž excelovala. Na začátku prosince nabídne jeden z jejích obrazů, rozměrné plátno Jasné jarní ráno (Am lichten Frühlingsmorgen) z první poloviny 90. let 19. století, aukce síně Adolf Loos Appartment and Gallery.
Marie Egner: Am lichten Frühlingsmorgen, 1894,
olej na plátně, 86,5 x 120,8 cm,
Adolf Loos Apartment and Gallery 4. 12. 2022,
vyvolávací cena: 4 600 000 Kč (+ 21% provize)
Marie Egner pocházela z jihovýchodního Štýrska, lázeňského města Bad Radkersburg na řece Muře, který dnes leží na samé hranici se Slovinskem. Její první kroky ke studiu malířství započaly v roce 1869 v Grazu (Štýrském Hradci), kam se rodina několik let předtím přestěhovala. Na místní Ständische Zeichnungsakademie se po tři léta zdokonalovala – zejména v kresbě – pod vedením Hermanna von Königsbrunn. Kvůli studiu olejomalby odešla v roce 1872 do Německa, ke krajináři Carlu Jungheimovi do porýnského Düsseldorfu, kde setrvala tři roky.
Již v roce 1875 mluví literatura o jejím ateliéru ve Vídni, kde dávala lekce malby dívkám z dobrých rodin. Po setkání s krajinářem Emilem Jakobem Schindlerem v roce 1881 se pak stala součástí jeho plenérové umělecké komunity, jejímž působištěm byl zámek Plankenberg nedaleko Vídně.
Marie Egner: Am lichten Frühlingsmorgen, 1894,
signatura v levé dolní části obrazu
Schindler byl mezi svými studenty velmi oblíbený a obdivovaný. Dělil je s nimi většinou jen několikaletý věkový rozdíl. Jeho plenérová škola tak byla více jakýmsi okruhem spřízněných duší, do něhož patřily kromě Marie Egner také Tina Blau nebo Olga Wisinger-Florian, z malířů pak zde měli své místo Eduard Zetsche, Theodor von Hörmann nebo Carl Moll, pozdější důležitá osobnost vídeňského umění přelomu 19. a 20. století.
V Plankenbergu trávil Schindler letní měsíce společně se svou manželkou a oběma dcerami (starší z nich byla Alma Mahlerová, zanedlouho skladatelka, spisovatelka a múza mnoha umělců) a celá komunita i se studenty žila jako velká rodina. Schindlerovy emocionálně laděné atmosférické krajiny měly díky jeho škole velký vliv hluboko do 20. století. On sám zemřel nečekaně v roce 1892 v pouhých 50 letech.
Marie Egner: Jarní krajina (Selský dvůr v Břeclavi), 90. léta 19. stol.,
olej na dřevě, 45,7 x 70,1 cm,
Moravská galerie v Brně, akvizice v roce 1922
K Schindlerovi do Plankenbergu Marie Egner dojížděla až do roku 1887, kdy podnikla studijní cestu do Anglie. Tam se v místních sbírkách seznamovala s nizozemskými krajinami 17. století a učila se malbě akvarelem u Roberta Weira Allana, specialisty na krajiny a veduty, jehož vynikající akvarelové studie vznikaly výhradně v plenéru. V 90. letech Marie Egner intenzivně cestovala, ačkoli po Evropě jezdila již dříve (v 70. letech do Uher, Itálie a na Istrii). Navštívila mj. Řecko, Dalmácii, Itálii, Nizozemí, jižní Tyrolsko, Švýcarsko a Francii.
Právě 90. léta 19. století jsou obdobím, kdy se Egner prosadila v celoevropském uměleckém kontextu a sklízela úspěch u dobové kritiky i diváků. Pečlivě obesílala výstavy a kromě Rakouska jich řadu uspořádala i v zahraničí. Egner byla velmi ambiciózní, pracovitá a tvůrčí. Jen její publikované práce čítají asi tisíc kusů, což představuje zhruba třetinu celého jejího díla. Bohužel s postupujícím věkem jí práci znepříjemňovaly problémy se zrakem a od roku 1917 musela svou uměleckou činnost několikrát přerušit. Dvakrát se podrobila operacím očního zákalu, na sklonku života zcela oslepla.
Marie Egner: Z Alp (Von den Alpen),
olej na lepence, 62,5 x 84,5 cm
Dorotheum 24. 9. 2016,
cena: 1 560 000 Kč
Autorčiny obrazy se v Česku téměř nedraží a nenajdeme je ani ve veřejných sbírkách. Výjimkou může být
Jarní krajina (Selský dvůr u Břeclavi) z vrcholných 90. let 19. století ve sbírkách Moravské galerie v Brně. Obraz původně patřil brněnskému podnikateli a mecenáši umění Heinrichu Gomperzovi, který své rozsáhlé kolekce daroval městu a tvoří jeden ze základů dnešních brněnských muzejních a galerijních sbírek.
Z 90. let pochází rovněž nyní nabízený obraz
Am lichten Frühlingsmorgen, který se řadí k nejrozměrnějším autorčiným malbám, které kdy byly draženy. Umělkyně olej vystavila hned následující rok po dokončení, v roce 1895 na 23. výroční výstavě ve vídeňském Künstlerhausu. Kromě dobového katalogu této expozice čítající přes 600 děl, kterou si prohlédlo více než 45 tisíc návštěvníků a mezi nimi také císařovna Alžběta, byl obraz reprodukován i v mladší literatuře. Podle údajů dražebníka obraz pochází ze soukromé sbírky a bude dražen vůbec poprvé. Jeho vyvolávací cena byla stanovena na 4,6 milionu korun.
Marie Egner: Maďarská usedlost, 1880,
olej na plátně, 41 x 52 cm
Dorotheum 18. 5. 2013,
cena: 1 080 000 Kč
Dosavadní aukční výsledky Marie Egner na domácím trhu s uměním lze spočítat na prstech jedné ruky. Před šesti lety představila pražská pobočka Dorothea nově objevený olej z české soukromé sbírky, zátiší s názvem
Z Alp (Von den Alpen), jehož ústředním motivem byla detailně zpracovaná bohatá kytice ve váze. Malba nejspíše z doby kolem přelomu letopočtu vyznačující se kultivovaným koloritem a uvolněným rukopisem nebyla uvedena v soupisu autorčina díla, měla však řadu analogií. Nejbližší jí byl obraz
Lilie a hořec z doby kolem roku 1899 ze sbírek Dolnorakouského muzea v St. Pölten (Museum Niederösterreich). Malba tenkrát vystoupala z 840 tisíc na 1,56 milionu korun, což je doposud nejlepší výsledek Marie Egner v české aukci. Nad milion korun se o tři roky dříve, v roce 2013, taktéž u Dorothea dostala
Maďarská usedlost z roku 1880. U ní byl nárůst ceny obzvláště patrný, neboť začínala na částce 300 tisíc korun a konečná cena včetně provize činila 1,08 milionu korun.
Marie Egner: In der Blütenlaube,
olej na plátně, 86,5 x 114,5 cm,
Dorotheum Wien, 11. 10. 2011,
cena: 168 300 EUR
Vůbec nejdražším malířčiným dílem je olej In der Blütenlaube (V květinovém loubí), bohaté květinové zátiší se stehlíkem v kleci, které dražilo v rámci specializované aukce malířství 19. století vídeňské Dorotheum na podzim roku 2011. Rozměrné plátno z roku 1896 (86,5 cm × 114,5 cm), tedy velmi podobných rozměrů jako momentálně dostupný obraz Am lichten Frühlingsmorgen, poměrně výrazně překonal odhad a dosáhl ceny více než 168 tisíc eur včetně aukční přirážky. To je přepočteno tehdejším kurzem koruny vůči euru zhruba 4,17 milionu korun.