Josef Ullmann: Podzimní nálada, 1919, olej na plátně, 120 x 180 cm, 
vyvolávací cena: 500 000 Kč (+ 20% provize) 
Dorotheum 24. 9. 2016

Ullmann se narodil roku 1870 v Nekmíři na Plzeňsku. K malířství se dostal oklikou přes úřednickou práci ve Škodovce. Prvorepublikový obchodník s uměním Rudolf Ryšavý, který ve svých vzpomínkách Ullmannovi věnuje několik odstavců, uvádí, že původně se učil papírníkem. Ve svých čtyřiadvaceti letech odchází na akademii do Mnichova a po třech letech přestupuje do Prahy. Rok studuje u Maxe Pirnera, poslední rok pak navštěvuje krajinářskou speciálku Julia Mařáka. Absolvuje v roce 1899 ve stejném ročníku s Antonínem Slavíčkem, rok po Františku Kavánovi a dva roky po Aloisi Kalvodovi. „S Ullmannem jsem sedával na začátku našeho seznámení skoro denně v ,Monacuʻ, ale dlouho jsem se domníval, že je muzikantem, konservatoristou. Jakmile totiž bylo piano volné, již tam zasedl a trápil klávesy,“ vzpomíná na tuto dobu Ryšavý. Velice záhy se Ullmannovy obrazy začínají objevovat ve Zlaté Praze i na výstavách Krasoumné jednoty, Umělecké besedy nebo v Topičově salonu. Roku 1906 zakoupila jeho první obraz Moderní galerie.

Kolem roku 1910 začíná Ullmann ve svých krajinách používat impresionistickou techniku barevných skvrn. Tento pozdní impresionismu však už v té době mladá generace malířů vnímá jako konvenční a vyprázdněný přístup k malbě. Začátkem roku je v Topičově salonu vystaven obraz Západ slunce nad Jadranem, který se jako dílo nového uměleckého směru excessivismu o rok dříve objevil na Salonu nezávislých v Paříži. Ve skutečnosti šlo o humornou provokaci spisovatele Rolanda Dorgelese, který obraz vytvořil tak, že předmalované plátno přidržel u zadku osla, který měl k oháňce připevněný štětec namočený v barvě. Zatímco Paříž se bavila, v Praze bylo vystavení obrazu vnímáno jako zásadní útok na moderní umění. Pětadvacetiletý Bohumil Kubišta publikoval novinový článek, ve kterém argumentoval, že moderní malířské směry se snaží o racionální skladebně-formální systém obrazu a že vystavený obraz se podobá spíše impresionistickým skicám Josefa Ullmanna a Aloise Kalvody.

Ullmann se rozhodl vyřídit si věc s Kubištou ručně – pár dní po vyjití článku svého mladšího kolegu v kavárně Union napadl karabáčem. „Soudržný kolektiv se dostal do varu. Nebyl to útok na jedince, byl to atentát na celý směr,“ napsal ve vzpomínkách právník a sběratel František Čeřovský, který Kubištu zastupoval v následném soudním sporu, který Ullmann prohrál. Ve stejné době se vyhrocuje střet starých a mladých v rámci SVU Mánes, který nakonec vede k odchodu mladých z Mánesa a založení Skupiny výtvarných umělců. Ullmann byl odsouzen k čtyřiadvaceti hodinám ve vězení, nebo k zaplacení peněžité pokuty. Vybral si pokutu. Po aféře se do značné míry stáhl z veřejného života. Dál nicméně vystavoval a o jeho díla byl zájem. Zemřel na konci května roku 1922 na pražských Vinohradech.

Josef Ullmann: Přístav v Hvaru, olej na plátně, 84.5 x 99.5 cm,
cena: 600 000 Kč 
Galerie Art Praha 25. 9. 2010

Akademické Dějiny českého výtvarného umění Ullmannovi věnují jedinou zmínku – spolu s dalšími jej jmenují jak jednoho z „malířů menšího talentu“, kteří prošli Mařákovou školou. Trh s uměním je k němu výrazně vstřícnější. Na květnové aukci Galerie Kodl vystoupal Ullmannův obraz Léto z roku 1910 z 420 tisíc na 1,44 milionu korun, což je nejen nový autorský rekord, ale také nejvyšší cena za dílo kteréhokoliv z Mařákových žáků s výjimkou Antonína Slavíčka. Za více než půl milionu byl Ullmann poprvé dražen v roce 2010, když obraz Přístav v Hvaru z doby kolem roku 1900 vystoupal na aukci Galerie Art Praha ze 72 na 600 tisíc korun. Od té doby bylo nad tuto hranici vydraženo ještě pět dalších malířových pláten. Mezi jeho nejdražší díla se v září s největší pravděpodobností zařadí obraz Podzimní nálada z roku 1919, který bude koncem měsíce dražit společnost Dorotheum. S rozměry 120 na 180 cm se jedná o dosud největší Ullmannovu malbu nabízenu v aukci. Její dražba bude startovat na půl milionu korun (bez aukční provize) a bylo by překvapením, kdyby zůstalo jen u minimálního podání. Od začátku roku aukcemi prošly tři desítky malířových obrazů, z nichž našla kupce o něco více než polovina. Lépe se přitom prodávají právě dražší práce, díla v ceně do 50 tisíc korun zůstávají častěji nevydražena.

Za největší hvězdy Mařákovy školy jsou vedle Antonína Slavíčka, který je však vnímán spíše jako výrazný solitér, považováni Alois Kalvoda a František Kaván. Jejich aukční maxima však tomu neodpovídají, Kalvodův rekord má hodnotu 960 tisíc, Kavánův 660 tisíc korun. U obou lze vzhledem k jejich široké popularitě předpokládat, že privátně byla jejich díla prodávána již i za vyšší ceny. V případě Ullmanna a dalších „menších“ Mařákovců naopak platí, že jejich trh primárně formují aukce. Poměrně pravidelně jsme tak svědky toho, že výrazné práce – výjimečné svým zpracováním, datací či rozměrem – se vyšplhají až na několikanásobek běžné cenové hladiny daného autora. Cenový rekord kolem půl milionu korun tak mají Ota Bubeníček, Ferdinand Engelmüller, Stanislav Lolek, Jaroslav Panuška či Josef Král. Otakar Lebeda, který byl považován ze jednoho z nejnadanějších žáků školy, který však pár týdnů před svými čtyřiadvacátými narozeninami spáchal na jaře 1901 sebevraždu, pak v květnu na aukci Galerie Kodl již poprvé pokořil milionovou hranici.

Josef Ullmann: Léto, 1910, olej na plátně, 100 x 120,5 cm, 
cena: 1 440 000 Kč, 
Galerie Kodl 29. 5. 2016