Potok v Giverny / kolem 1899 / olej na lepence / 60,5 x 93 cm

 

Když byl malíř Václav Radimský na vrcholu slávy, o jeho výstavě v proslulé pařížské galerii Bernheim psaly téměř všechny francouzské a britské deníky. Jeho plátna zakoupil prezident Poincaré, výstavy v evropských metropolích se těšily velké pozornosti. Roku 1894 byl oceněn na pařížském Salonu jako vůbec nejmladší ve své době, na Světové výstavě 1900 získal Zlatou medaili. Přesto už o několik let později byl ve své domovině shazován jen jako bezduchý plagiátor impresionismu, v jehož tvorbě už není „znatelný žádný pokrok“. Otevřeně o něm pochybovali Karel Čapek, Vincenc Beneš i další. Upřímného uznání se mu dostalo od malířů generace Národního divadla, Brožíka, Hynaise, v mladších současnících vyvolávalo jeho blízké následování Moneta spíše pochybnosti. „Radimský byl velký malíř a současně noblesní a podnikavý člověk. Tak si myslím, že mu jeho současníci v Čechách snad i záviděli,“ komentuje pozoruhodné malířovy osudy galerista Martin Kodl.

Jako potomek starého mlynářského rodu strávil dětství v těsné blízkosti řeky Labe u Kolína. Po maturitě na kolínské reálce krátce pobýval v Mnichově, poté odešel studovat do Vídně, do ateliéru profesora Lichtenfelse, kde stihl během jediného roku prohýřit veškeré dědictví po matce, která zemřela krátce po jeho narození. Záhy pak přesídlil do Paříže, kde vycítil příznivější tvůrčí podmínky. V Paříži jej po roce 1890 uvedla do společenského života malířka Zdenka Braunerová. O rok později se ocitá v Barbizonu a patrně již zde se sbližuje s Claudem Monetem a snad i s Paulem Cézannem. Traduje se, že se Cézannem jeden čas dokonce sdílel v Paříži ateliér. Od roku 1895 se usazuje v Le Goulet v těsné blízkosti Monetovy malířské kolonie v Giverny. V jeho tvorbě se objevuje typicky impresionistická chvějivost plochy složená z drobných dotyků štětce. Ze zdejší námětově bohaté krajiny čerpá následujících dvacet let.

Cesta v Giverny (Claude Monet při odpočinku na cestě) / 1894 / olej na plátně / 66 x 92 cm

 

Osud malíře Radimského je však osudem velmi činorodého a tvůrčího člověka, jenž svou energii vkládal nejen do oblasti malířství. Měl rád rybolov a honitbu. V rodném Kolíně společně s bratrem podnikal ve výrobě masových konzerv se značkou Bohemia, jež před první válkou exportoval do Francie i jinam. Obchodní cesty po Evropě umně spojoval s tvůrčími zájmy. Fakt, že se vůbec po dvou desetiletích vrátil do Čech, kde mu prakticky už od počátku nikdo z jeho současníků nerozumněl a jeho tvorba zůstávala bez znalosti kontextu v ústraní zájmu, způsobily nešťastné okolnosti první světové války. Po ní se trvale usadil na statku v Pašince u Kolína, kde se svou o desetiletí mladší francouzskou ženou Louisou žil až do konce života. O svou jedinou dceru přišli již v roce 1909, kdy ani ne jako roční zemřela na spálu. Od 20. let vznikají v Polabí desítky pohledů na řeku, její zákoutí, zrcadlení vodní hladiny a vegetaci, s příznačným vynecháváním volných míst v barevné vrstvě, podaných s Radimského suverénní bravurou a rafinovaností. V průběhu desetiletí, kdy původní žár francouzských pláten definitivně vyhasíná, se lehce proměňuje jen jejich barevnost a rukopis. Ten je jediným vodítkem pro dataci pozdějších prací, jež po roce 1915 většinou vročení postrádají.

Lekníny / kolem 1910 / olej na lepence / 69 x 97,5 cm

 

„Začátkem 90. let jsem v dražbě na Žofíně koupil Radimského obraz za 19 tisíc korun. A celý sál mi tehdy tleskal, jak jsem vydržel a vysoko vytáhl cenu,“ vzpomíná dnes známý malířův obdivovatel a sběratel Václav Kurel. Od té doby však šly ceny rychle nahoru a již kolem roku 2000 se aukční ceny za kvalitnější plátna běžně pohybovaly v rozmezí 200 až 300 tisíc korun. Nejvyšší cena za Radimského v aukci padla již v červnu 2003. Tehdy zaplatil kupec v Galerii Pictura za zcela mimořádnou rozměrnou Krajinu s vodní hladinou včetně provize rekordních 1,17 milion korun. V posledních letech začínají zajímavější raná díla nad částkou tři čtvrtě milionu korun. Za tuto cenu našly v závěru loňského roku odbyt i dvě krajiny z Giverny dražené galeriemi Art Praha a Arcimboldo. Další žádoucí diferenciaci a růst cen u špičkových kusů je možné očekávat v souvislosti s připravovanou, dosud neexistující monografií a oběma výstavami.

Vzhledem k enormnímu počtu Radimského maleb různorodé kvality dostupných na trhu, běžně postrádajících bližší časové zařazení, je žádoucí se před zamýšlenou investicí v jeho tvorbě alespoň základním způsobem zorientovat. Obrazově zatím nejobsáhlejší katalog vydala před pěti lety Galerie Felixe Jeneweina v Kutné Hoře. Kromě fundované studie Aleše Rezlera, založené na přístupu k pramenům, ji doprovází i zajímavý výběr z malířovy korespondence. S katalogem spojená výstava ukázala kromě známých děl ve veřejných institucích poprvé ve větší míře i plátna ze soukromých sbírek. Radimského díla jsou totiž ne vždy zcela věrohodně reprodukovatelná. Je třeba je vidět.

Měsíční svit / kolem 1910 / olej na lepence / 56,5 x 96,5 cm

 

Na letní výstavě pořádané Galerií Kodl je kromě dvou desítek Radimského obrazů nabízena také dvojice prací francouzských impresionistů Camilla Pissara Velký ořešák a Jeana-Baptista Armanda Guillaumina Stromy v Ile de France (13 a 4,5 milionu korun). Již krátce po vernisáži nesla řada Radimského obrazů označení „prodáno“ či „rezervováno“. Mezi nimi i výrazná Cesta v Giverny z roku 1894, zachycující patrně malíře Clauda Moneta při odpočinku, pocházející přímo ze sbírky majitele galerie Martina Kodla. Mezi prodanými díly figuroval například i zajímavý pohled na Starý Kolín z roku 1914, námětově výjimečné dílo, nebo výrazné Zrcadlení z roku 1900.

Václav Radimský (1867–1946)
pořadatel: Galerie Kodl
termín: 21. 6.–4. 9. 2011
www.galeriekodl.cz