Kremličkovým dílem prostupuje zaujetí lidskou figurou, zejména ženským tělem, jež dokázal zachytit s velkou smyslností jemně vyvažovanou citlivostí zpracování. K zobrazení ženského intimního světa ho dovedlo i postupné vymezení se vůči tvorbě svého učitele Hanuše Schwaigera. Ženskou figuru postupně stále více obnažoval, až dospěl k čistým aktům. Zpracovával přitom obligátní modernistické motivy toalet: ženy před zrcadlem, česající se ženy, koupání a osušování se po koupeli.

Dalším důležitým námětem mu byla krajina, které se věnoval celý život. Nejprve se vyrovnával s pracemi impresionistů, později do krajiny umisťoval pracující venkovany a ztvárňoval témata ze svých cest. Ať už to byly oblíbené turistické destinace jako třeba hrad Trosky, lesní interiéry, údolí řek i se zaujetím pro architekturu malované pohledy na Prahu, či italská města a přístavy, které navštívil v rámci své studijní cesty do Itálie v polovině 20. let. Zdrojem obživy mu byly portréty, kterých během svého života vytvořil úctyhodnou řadu.

Rudolf Kremlička: Na poli, 1913,
olej na plátně, 66,5 x 86,5 cm,
Galerie Kodl 26. 5. 2024,
vyvolávací cena: 700 000 Kč (+ provize ve výši 20 %)

Jeho bohatá tvorba je soustředěna do poměrně krátkého časového úseku – Kremličkův život ukončila v červnu roku 1932, v nedožitých 46 letech, závažná choroba. Jeho práce jsou obtížně zařaditelné, byť je zřejmé, že přirozeně nejvíce tíhne k neoklasicismu s mnoha dalšími inspiračními zdroji, ať už to byl August Dominique Ingres, impresionisté a další francouzští moderní malíři jako Edgar Degas, Édouard Manet, Paul Cézanne, nebo Henri Matisse.

Dvojice obrazů zařazená do květnové aukce Galerie Kodl reprezentuje dvě odlišná umělcova tvůrčí období. Malba Na poli pochází z roku 1913, vznikla tedy jen několik let poté, co Kremlička dokončil studia na Akademii výtvarných umění u Hanuše Schwaigera. Tehdy měl za sebou díky Hlávkovu stipendiu již dvě studijní cesty do Holandska a Paříže, na podzim toho roku pak odjíždí do Petrohradu a Moskvy, kde se zúčastnil několika skupinových výstav. Od roku 1910 také po vzoru moderních krajinářů v čele se Slavíčkem často vyjíždí pracovat do Kameniček. Více než krajina samotná ho ale zajímá úděl místních obyvatel a jejich životy spojené s každodenní těžkou prací. Do jeho tvorby se tak dostává sociální aspekt, který v ní zůstává po celý jeho život (po obrazech s venkovskými výjevy následují již obrazy Praček a Myček).

Rudolf Kremlička: V kavárně, 1925,
olej na plátně, 46 x 38 cm,
Galerie Kodl 26. 5. 2024,
vyvolávací cena: 1 500 000 Kč (+ provize ve výši 20 %)

Poučen francouzskými vzory, v krajině především Corotem, ve figuře pak Ingresem a Manetem, v tomto období hledá svůj vlastní moderní výraz a zbavuje se akademického školení. V obraze zpodobnil dvojici venkovanů při práci: muž táhne na popruhu naložený trakař a žena ho zezadu tlačí. Karel Srp upozorňuje na pravidlo zlatého řezu, které na této malbě Kremlička použil: „Obraz je tak skvělou ukázkou raného Kremličkova vývoje, který má i svůj zřetelný kompoziční úběžník, obzvláště když se prodlouží linie horizontu s diagonálou cesty, vznikne rozevírající se trojúhelník založený na zlatém řezu.“

Ve druhém obraze V kavárně z roku 1925 se Kremlička prezentuje již jako zcela hotový malíř ve vrcholném tvůrčím období. Obrazy dívek z kaváren maloval už před rokem 1920 nejen pod vlivem francouzského moderního malířství (například Děvče z kavárny z roku 1918 ve sbírkách Západočeské galerie v Plzni), ale také soudobé domácí atmosféry v malířských a obecně uměleckých kruzích. Podobné náměty ve stejné době zpracovávali třeba Josef Čapek nebo Jan Zrzavý. Kompozici nabízeného obrazu, kdy se dívka v klobouku sedící u limonády otáčí směrem k divákovi, použil o několik let dříve ve stejnojmenné kresbě a následně v litografii, která byla součástí alba dokumentujícího Kremličkovy kresby z posledních let. V roce 1923 ho vydal pedagog, nakladatel a knihař Ludvík Bradáč.

Rudolf Kremlička: Slovenská krajina (Margecany), 1919, 
olej na plátně, 70,5 x 82 cm,
Galerie Art Praha 24. 4. 2016,
cena: 5 760 000 Kč 

Polovina 20. let představuje v Kremličkově díle zásadní zlom. SVU Mánes mu připravil první samostatnou výstavu a zároveň v edici Musaionu vyšla i jeho první monografie s předmluvou francouzského historika umění Élieho Faura. Ve svých Malířských konfesích, denících, kam zaznamenával své myšlenky, inspirační zdroje, popudy k tvorbě i teoretická východiska, se opakovaně vracel k opuštění věrného zobrazení modelu ve prospěch malby podle vnitřní představy, ke kterému dochází právě v tomto období.

Hlavní roli nadále hrála linie a malba se oprošťuje od nadbytečných detailů: „Bylo mi jasno, že zde již nejde o samostatné podání určitého objektu, že figura stává se jen záminkou – nositelem myšlenky – a že tudíž jest třeba potlačiti individuální znaky modelu. To znamenalo svépomocně zacházeti kresbou i barvou, čerpati jen ze svého vnitřku – konec konců najíti – svoji formu.“ Na jiném místě uvádí: „Představy mé byly již silnější, příroda mi nedostačovala. Zpřísněná kresba, živená spodní strukturou mého modelu, dováděla mne k linii, inherentní mé představě. Touto spojenou prací podařilo se mi vytvořiti si kresbu mně vlastní – kresbu zbavenou individuálních znaků modelu. A tím bylo mi umožněno převésti celou skladbu obrazovou na jediného hlavního činitele – na linii, jako jediný tvárný prvek.“

Rudolf Kremlička: Tři ženy v lázni, 1921,
olej na plátně, 75 x 59 cm,
Adolf Loos Apartment and Gallery 28. 4. 2010,
cena: 6 372 000 Kč

Kremličkovy malby se v aukcích objevují zřídka, nejčastěji pouze dva až čtyři obrazy ročně, které se prodávají s vyrovnanými výsledky a většinou i s výraznými nárůsty oproti vyvolávací ceně. Sběratelé se o ně mohli ucházet zhruba devadesátkrát, pokud ale necháme stranou opakované prodeje, dostaneme se asi k šedesáti exemplářům umělcových maleb. Některá plátna byla dražena i vícekrát, to je případ žánrových maleb Sukařka nebo Ševcova rodina, ale také nejdražší umělcovy krajiny Margecany a řady jeho portrétů.

Zatím nejúspěšnější prodej Kremličkovy práce za 6,37 milionu korun se uskutečnil v roce 2010 u Adolf Loos Apartment and Gallery. Aukční síň tehdy nabídla půvabný monochromní olej s umělcovým oblíbeným intimním námětem myjících se žen. Prvními majiteli plátna s názvem Tři ženy v lázni z roku 1921 byli manželé Karel Čapek a Olga Scheinpflugová. Rozměrnější variantu obrazu z roku 1924 má ve svých sbírkách Národní galerie v Praze.

V roce 2017 se prostřednictvím Galerie Kodl dostal na trh znovuobjevený obraz Tři ženy v koupelně, který stejně jako již výše zmíněné práce zobrazuje tři ženské akty při mytí a osoušení. Kremlička zde hned dvakrát z různých pohledů použil také svůj velmi zásadní a mnohokrát variovaný motiv utírající se ženy s jednou nohou na židli nebo stoličce. Tento obraz byl vydražen za 4,56 milionu jako doposud třetí nejdražší malířova práce.
Mezi tato zásadní a pro autora zcela typická plátna se s cenou 5,76 zařadila minimálně třikrát dražená malba Slovenská krajina (Margecany), kterou naposledy prodala Galerie Art Praha v roce 2016.

Rudolf Kremlička: Tři ženy v koupelně, 1925,
olej na dřevě, 55 x 45 cm,
Galerie Kodl 26. 11. 2017,
cena: 4 560 000 Kč

Obraz s proveniencí ze sbírky Jaroslava Borovičky byl spolu s dalšími mnoha díly restituován z fondu Národní galerie. V této krajině z roku 1919 Kremlička mistrně pracuje s barvou a světlem na jednoduše vystavěných objemech. Celá krajina zůstává ponořena do měkkého mlžného oparu, kterého Kremlička užívá i u malby postav, především právě aktů, v této krajině je navíc prosvěcován sluncem.

Nyní nabízené obrazy Na poli a V kavárně začne aukční síň vyvolávat na částkách 700 tisíc a 1,5 milionu korun bez aukční ­provize.

(Článek vyšel v květnovém čísle časopisu Art+Antiques.)