Kdy jste se začal zajímat o staré mince?

To bylo ještě před 8. třídou základní školy. První mince, které jsem domů přinesl ze školy, jsem ukázal svému tátovi. Tehdy mi řekl, že jsou stříbrné. Jednalo se o stříbrné ražby Františka Josefa I. a československé stříbrné mince. Pamatoval jsem si z pohádek výraz „zlato, stříbro a drahé kamení“. No a když mince tedy nebyly zlaté, tak mi dělalo dobře, že jsou alespoň stříbrné. Sbíral jsem ale i jiné zajímavé věci. Měl jsem například revolver Smith & Wesson, do kterého jsme s kamarády prkénkem vtloukali jateční nábojnice a stříleli s ním. O ten jsem přišel, když nás cikáni, výraz romové tenkrát nikdo neznal, se kterými jsme „hráli“ na indiány, udali Pomocné stráži Veřejné bezpečnosti (PSVB). Pomocník Hybner si jej tenkrát nechal prostě pro sebe, takže „průser“ z toho nebyl, ale v podstatě to byl tehdy můj první střet s tehdejším režimem. 

Od koho jste mince získával?

Další mince do své sbírky jsem získával od kamarádů a spolužáků výměnami za jiné další různé zajímavé věci, podobně jako to měli s myší na provázku Tom Sawyer a Huckleberry Finn v knize Marka Twaina. Jak jsem si později uvědomil, ti dva byli moji první američtí přátelé. Měl jsem třeba i revolver Buldog, který jsem také vyměnil za mince. Když jsem studoval na gymnáziu, podařilo se mi získat velký soubor zlatníků Františka Josefa I. Bylo jich tehdy několik desítek, což už byla velmi slušná kolekce.

Jaká byla vaše první opravdu stará mince?

Tátovi se moje záliba ve starých mincích z jeho pohledu humanitního vzdělance velice zalíbila, takže mě v tom podporoval. První opravdu hodnotnou minci mi tatínek koupil v pražském obchodě na Pernštýně za tehdejších 10 korun. Tou první mincí byl středověký pražský groš českého krále Václava II. Pro mě jako mladého kluka to byla obrovská událost a nezapomenutelný zážitek a krásné pozdravení doby před více než 700 lety.

MUDr. Václav Bruna po promoci – Praha 1973
(archiv Václava Bruny)

Byl problém sbírat mince za bývalého režimu?

Za šíření Charty 77 jsem byl odsouzen pro trestný čin § 100 „pobuřování“ a vyfasoval jsem 16 měsíců nepodmíněně. Evidentně se jim nelíbily moje fóry, například: „Co udělá komunista, ocitne-li se v epicentru jaderného výbuchu? Promění se v radioaktivní prach a škodí dál.“ (Přečtěte si o životě Václava Bruny na stránkách projektu Paměť národa) Když jsem si odpykal trest v kriminálu, jsem se díky slovenským konexím nestal univerzitním myčem oken, protože na Slovensku konexe měly ještě větší váhu než v Česku a působil jsem jako lékař stomatolog v Makytě Púchov. V té době u mě propukla vyloženě sběratelská horečka. Jezdil jsem po hospodách na Oravě a v okolí Námestova a tam se mi podařilo koupit několik pozoruhodných mincí z období vlád Leopolda I. a Josefa I. Kupoval jsem i celé sbírky z pozůstalostí. Krátce před útěkem se mi podařilo koupit sbírku po jednom panu řídícím. Tehdy tam byly například velmi pěkné patnáctikrejcary Leopolda I., některé dokonce z pražské mincovny, tyrolské tolary Ferdinanda, pražské groše Jiřího z Poděbrad, které mi udělaly velkou radost, a také antické mince. Jedna z nich byla dokonce vzácné falzum staré více než 150 let.

Máte s nějakou mincí spjat osobní zajímavý příběh nebo zážitek?

V roce 1988, kdy jsme se rozhodli emigrovat do zahraničí, jsem řešil otázku, jak získat finanční prostředky na cestu a co vzít s sebou, abychom tam získali nějaké finance pro nový život. Prodal jsem například velmi vzácnou československou 10 Kč s letopočtem 1933 v exkluzivní zachovalosti za tehdejších 6 tisíc Kčs, což byla solidní suma. Pro srovnání, před zhruba čtyřmi lety jsem ji kupoval za přibližně 70 tisíc korun a to zdaleka nebyla v tak exkluzivní kvalitě, jako ta před revolucí prodaná. Také jsem si půjčil od tehdejšího kamaráda oproti zástavě cca 50 tisíc korun. Do zástavy jsem mu dal různé mince, které jsem si chtěl ponechat, například tam byly denáry velkého střížku, s tím, že když se změní situace a vrátíme se zpět do Československa, tak mu dlužnou částku s příplatkem 4 procenta ročně vyplatím a mince si vezmu zpět. 

Které mince jste si vzal s sebou na cestu?

S sebou jsem si odnesl na krku zlatý řetízek, na kterém jsem měl závěs s jubilejním dukátem k 50 letům vlády císaře Františka Josefa I. V celním prohlášení byl uveden jako šperk, což se převážet mohlo, avšak ten dukát byl v rámečku adjustován tak, aby byl při vyjmutí naprosto intaktní. Dále jsem do drobáků v manželčině peněžence zamíchal velmi vzácný drobounký stříbrný kanadský pěticent s letopočtem 1875. Je to nejvzácnější kanadský pěticent, ale v těch drobácích by při případné kontrole vypadal jako drobný suvenýr na památku. Její dědeček totiž byl kdysi v Kanadě za prací a ona mohla při kontrole případně uvést, že to má památku na dědečka. Takto jsme tedy odletěli do Jugoslávie a odtamtud jsme s manželkou – učitelkou tělocviku, kterou jsem si dobíral tím, že je to její nejdramatičtější „bojovka“, projeli Jugoslavií do městečka Jesenice ve Slovinsku poblíž rakouských hranic a odtud jsme přešli přes horský hřbet Karavanky za svobodou do Rakouska. Když jsem kanadský pěticent tehdy u Hanse Dietra Raucha vytáhl z peněženky, tak nechápavě koukal s jakou drobotinou jej chci zatěžovat. Když jsem mu však řekl, ať otevře katalog Krause-Mishlera, tak mu spadla čelist. Získal jsem za něj 500 USD, což byla pro náš začátek velmi solidní suma. 

Canada - 5 cent 1875 – in: World Coins, Krause-Mishler, 21st Edition, 1994
(foto Jan Viduna)

Jakým způsobem jste se věnoval sběratelství v rakouské emigraci?

Nejdříve bylo nutno v Rakousku vyřešit existenční starosti. Sehnat zaměstnání, bydlení a tak dále. V letech 1988 a 1989 jsem se nemohl ještě moc odvazovat. Poté co jsem již začal působit jako stomatolog, bylo to lepší. Plat zubního lékaře v Rakousku tehdy vůbec nebyl špatný, takže jsem opět začal nakupovat na aukcích a v různých obchodech se starožitnostmi.

Které období považujete za zlatou éru vašeho sběratelství? 

Když jsem začal žít podstatně lépe, tedy již v emigraci v Rakousku, tak se samozřejmě dostalo i na moje koníčky. Větší a velké sběratelské úspěchy přicházely vždy tak nějak sporadicky, prakticky po celou dobu, co se sběratelství věnuji. Rozhodně se dá říci, že asi největší přírůstky přišly v době, kdy jsem se aklimatizoval jako zubní lékař v Rakousku a samozřejmě hlavně poté, co jsem úspěšně otevřel zubní kliniku v Dolním Dvořišti. Jednak jsem dal do pořádku statek po rodičích v Zámrsku, mohl jsem se věnovat i výtvarnému umění, svým milým Špálovi a Čapkovi, také dostihovým koním a také se mi podařilo vyloženě pěkným způsobem rozvinout své numismatické tužby, takže tím vznikla tato sbírka. Poté jsem již sbírku doplňoval kontinuálně. To byla přesně ta má zlatá éra numismatiky.

Fridrich Falcký (1619-1620)
desetidukát 1620
mincovna Praha, mincmistr Pavel Škréta
Au 34,69 g
Janovský 15, Dietiker 610, Friedberg 21 (Bohemia), Halačka 645, Chaura 223
Ex Numismatika Ars Classica 28/2005
vyvolávací cena: 100 000 eur / 2 525 000 Kč

Jaká historická období vaše sbírka zahrnuje?

Moje sbírka zahrnuje ražby od období Keltů, tj. 3.- 2. století před Kristem, přes český středověk, vládní a rodové ražby novověku, až po moderní ražby Československa.

Když se nyní zpětně podíváte na svoji sbírku, jaká mince vás jako první napadne?

Je to dukát Josefa II. z pražské mincovny s letopočtem 1775, to je opravdový unikát. A nejen tento dukát. V mé sbírce je unikátních ražeb povícero.

Které mince ze své sbírky považujete za nejvzácnější a nejzajímavější?

Zajímavost s sebou nese samozřejmě i vzácnost mincí. Nejzajímavějšími jsou rozhodně mince unikátní. Nejvzácnější ražbou skutečně vyraženou na českém území, na rozdíl od dvoudukátu 1937, který byl vyražen v Kremnici, tedy na Slovensku, je nepochybně unikátní kutnohorský desetidukát Leopolda I. mincmistra Řehoře Hackla.

Leopold I.
10 dukát 1669
Au 34,36 g
mincovna Kutná Hora, mincmistr Řehoř Hackl
Dietiker 929, Friedberg 260, Halačka 1438, Janovský 1125
Ex UBS 79/2008, # 4699
vyvolávací cena: 300 000 eur / 7 575 000 Kč

Které mince považujete za nejkrásnější a které máte nejoblíbenější?

Na to se nedá jednoznačně odpovědět. Když bych to měl vzít od starověku, od Keltů, tak nádherné ražby jsou keltské statéry. V aukci bude dražen statér, který doposud nebyl nikde dražen. Dal jsem mu název „Truchlící Kelt“. Je na něm vyobrazen obličej se zřejmou slzou pod okem. Možná se jedná o nejstarší úmrtní ražbu na světě. Z období denárů velkého střížku to jsou například denáry Biagoty a Emmy, denár Boleslava s nápisem „BOZE“ pod kaplicí. Myslím, že to je nejstarší mince s českým nápisem vůbec. Když odbočíme k Římu, tak antikáře k aukci rozhodně přitáhne velmi vzácný těžký aureus Galiena. Z malých denárů mohu uvést denár Jindřicha Břetislava. Z doby grošové svojí pohledností vyniká tlustý pražský groš Vladislava Jagellonského o hmotnosti 24,5 g. Ze zlatých středověkých ražeb svojí exkluzivitou vynikají portrétní dukát Václava IV., čtyři exkluzivní dukáty Karla IV., z nichž ten nejkrásnější a nejexkluzivnější pochází z aukce Numismatica Ars Clasica 28/2005. Z novověkých ražeb vynikají raritní dukát Rudolfa II. mincmistra Lasanse s letopočtem 1605, unikátní dvoutolar Rudolfa II. mincmistra Schönfelda s letopočtem 1582, třítolar Rudolfa II. mincmistra Jana Špíse a unikátní pražský pětidukát Matyáše II. Mimořádně vzácnou a krásnou ražbou je také bezesporu pražský desetidukát Fridricha Falckého. Na unikátní dvoutolar Rudolfa II. s letopočtem 1582 mincmistra Schönfelda mám krásnou vzpomínku. O pravosti jsem při koupi nepochyboval a když jsem poté doma vytáhl ze sbírky tolar stejného ročníku, téhož mincmistra a porovnal je, tak jsem zjistil, že jsou oba z identického páru razidel, což moji radost umocnilo.

Keltové 3. a 2. stol př. Kr.
statér
obličej čelně / torques
Au 8,08g, 15/14,7mm
Kostúr-Gašpár 8, Militký II:16.1
tzv.: „Truchlící Kelt“ dle Václava Bruny
vyvolávací cena: 40 000 eur / 1 010 000 Kč

Po které minci jste toužil a nepodařilo se vám ji nikdy sehnat? 

Tak ty jsou dva. Prvním z nich je pražský groš Ladislava Pohrobka a druhým je dukát Maxmiliána II. z české mincovny.

Existuje nějaký tzv. „smutný sběratelský pomníček“, jako má asi téměř každý sběratel? Ve smyslu - mohl jsem koupit, ale nekoupil, nebo špatně prodal.

Pomníků je samozřejmě hodně. Z mé filosofie vychází: líto je mi pouze těch mincí, které jsem nekoupil. A to jsme zpátky u dukátu Maxmiliána II., ten jsem koupit mohl, ale nekoupil jsem jej. Jarda Syrový mi tehdy řekl „Doktore, byl jste moc lakomej.“ Ten dukát byl na moji cenovou představu prostě příliš drahý.

Boleslav II. (967-999) -
denár s nápisem „BOZE“ pod kaplicí
mincovna Vyšehrad
Cach 142, Šmerda 50a
Ag 0,94 g
vyvolávací cena: 1 500 eur / 37 875 Kč

Někdy jste se nějakým způsobem spálil, například pořízením falza do sbírky?

Ano, získal jsem kdysi do sbírky falešný 48krejcar Fridricha Falckého. Na to, že bude falešný jsem přišel, až když se jich na trhu začalo vyskytovat podezřele více, a pak už bylo jasné, že je falešný. Ze sbírky jsem ho vyřadil.

Proč jste se rozhodl svoji sbírku prodat?

Protože čekat na dědictví by mohlo dopadnout dost neblaze, pokud si zůstavitel neudělá včas pořádek. Čili já chci tento pořádek mít. Je tady věk, je tady zdravotní stav, a myslím si, že činím dobře. S přiznáním trochy ješitnosti, chci si užít slavnostní okamžik té aukce, což by se mi přirozeně po smrti nemohlo nikdy podařit. Vznik samostatného katalogu je nespornou výhodou tohoto typu prodeje, protože tímto dávám vyniknout jedinečnosti této sbírky, zapisuje se do bibliografie numismatiky, no a pro nás pro rodinu je to také jistota, že hodnoty materiální zůstanou proměněny do toho společného jmenovatele, tedy do financí. Zůstane ale tento katalog jako věčná připomínka mé celoživotní snahy.

Karel IV. (1346-1378)
dukát „královský“
Au 3,52 g
Friedberg 2, Castelin 4
Ex  Numismatica Ars Clasica 28/2005
vyvolávací cena: 30 000 eur / 757 500 Kč

Vaše sbírka je naprosto mimořádná. Neměl jste třeba vizi ji věnovat Národnímu muzeu nebo jiné instituci, aby zůstala zachována v celém svém rozsahu?

Věnovat nějaké instituci věc, do které jsem investoval prakticky celý svůj život nemalé finanční prostředky, je i nad síly mé ušlechtilé duše.

Dokážete předem odhadnout, jaká bude celková docílená suma za prodané mince v aukci?

Když budu skromný, a ono to zřejmě dopadne lépe, budu si připadat jako osel. Stejně tak jako když suma překročí mé očekávání. Takže netroufám.

Rudolf II. (1576-1611)
dvoutolar 1882
mincovna České Budějovice, mincmistr Kryštof Schönfeld
Ag 56,81 g
Janovský –, Dietiker –, Halačka –, Chaura – (jako 742 – shodné razidlo)
vyvolávací cena:  40 000 eur / 1 010 000 Kč

Jakým způsobem hodláte finanční prostředky za prodané mince využít?

Část si ponecháme s manželkou, část rozdělíme v rodině a pak je třeba myslet i na potřebné. Již jsem podpořil nevládní neziskovou organizaci Člověk v tísni a zapsaný ústav Post Bellum. Jsem respondentem ústavu Post Bellum a ten může dokonce nakupovat i výzbroj. Poté se totiž budu ptát jaká je cena jednoho dělostřeleckého granátu na obranu Ukrajiny proti Rusům a uvidím, kolik si jich budu moci koupit.

Co byste chtěl ještě zajímavého sdělit kolegům sběratelům?

Kolegům sběratelům bych chtěl sdělit, že jste si vybrali, stejně tak jako já, ten nejkrásnější koníček, co jste si vybrat mohli, protože se při něm hodně naučíte a poznáte dějiny tak, jak byste je z knih nikdy nepoznali.